Zabavit děti, ale mnohdy i sebe, v tomto období vyžaduje notnou dávku trpělivosti a spoustu nápadů. Pokud hledáte nějakou inspiraci, máme pro vás několik tipů na zajímavé a zábavné domácí pokusy. Třeba vás inspirují. Seskupili jsme pro vás zajímavé tipy na domácí pokusy z různých vědeckých oblastí. Některé jsou vhodné i pro velmi malé děti (s dohledem dospělých :-) )
Máme pro vás připraveny návody na různé tematické aktivity i informace a zajímavosti z historie, které jsou pro vetší přehlednost barevně rozlišeny.
-
ŽLUTÉ ZÁHLAVÍ – tipy na aktivity
ČERVENÉ ZÁHLAVÍ – historické zajímavosti a souvislosti
- CHEMICKÁ LABORATOŘ
- FYZIKÁLNÍ LABORATOŘ
- HUDEBNÍ LABORATOŘ
- ALCHYMISTÉ NA DVOŘE RUDOLFA II.
- Císařův pekař a pekařův císař
- KVÍZ PRO POKROČILÉ: Co (ne)víte o alchymii?
- OMALOVÁNKY pro děti
CHEMICKÁ LABORATOŘ
Experiment číslo 1
Je tomu tak rok, co na internetu anglický komik James Felton způsobil ohromný rozruch, když smíchal mléko s colou a prohlásil, že u nich to v Birminghamu pijí všichni. Nebyla to sice pravda, ale i tak se strhla lavina. Lidé po celém světě začali pít colu s mlékem. Víte však, co s vámi tenhle mix udělá?
K pokusu potřebujete 500 ml Coca Coly a mléko.
- Do láhve Coca Coly nalijte mléko až k uzávěru.
- Víčko zašroubujte a nechte alespoň 1 hodinu odstát, lépe tomu však je, když počkáte ještě déle.
Výsledek vás překvapí.
Pokud přidáte mléko do coly, začnou se dít celkem zajímavé věci. Mléko se po hodině přemění skoro na vodu a na dně pak zůstane zajímavý sediment. Chcete vědět, k čemu došlo? Kyselina fosforečná z coly se naváže na molekuly mléka, čímž dojde ke zvýšení hustoty, a dojde k oddělení od zbytku kapaliny. Kapalina má menší hustotu a tak zůstane nahoře.
Co je kyselina fosforečná?
Kyselina fosforečná se podílí na stavbě zubů a kostí. Využívá se v potravinářství jako ochucovadlo a k okyselení kolových nápojů. Je to nejlevnější a také i nejsilnější okyselující látka. Coca Cole dodává charakteristickou štiplavou chuť. Popíjení kolových nápojů ve velkém množství však může dětem zpomalit jejich růst, poškodit srdce i ledviny.
Experiment číslo 2
Na tento experiment budete potřebovat:
- sklenici/láhev
- jedlou sodu
- ocet
- nafukovací balónek
Postup
- Do balonku nasypte jedlou sodu.
- A do sklenice zase nalijte ocet.
- Na hrdlo sklenice nasaďte balonek tak, aby se z něj soda nevysypala.
- Potom, co je balonek dobře nasazen, můžete sodu z balonku vysypat do octu v láhvi.
- Během chvilky se vám balónek nafoukne.
Jiné provedení:
Do malé PET láhve o objemu 0,5 litru nalij 2 dl octa. Do nafukovacího balónku nasyp pomocí nálevky 2-3 lžíce jedlé sody. Na hrdlo PET láhve navlékni opatrně balónek a otoč jej směrem vzhůru, aby se obsah vysypal do láhve s octem. Pozoruj děj a změny.
Vysvětlení: V láhvi vzniká reakcí jedlé sody a octa plynný oxid uhličitý, který se rozpíná a naplňuje balónek.
Experiment číslo 3
Co budete na tento pokus potřebovat?
- několik stejně velkých průhledných nádobek
- 100% ananasový džus
- čerstvý ananas
- čerstvé kiwi
- balení gumových medvídků z želatiny
Jak na pokus?
- Pokus je jednoduchý. Nachystejte si 5 stejně velkých průhledných nádobek.
- Do každé nádobky umístěte jednoho gumového medvídka. Všichni medvídci by měli být stejné barvy.
- Připravte si čerstvou šťávu z ananasu a kiwi. Semínka odstraňte.
- Do první nádobky vlijte malé množství 100 % ananasového džusu.
- Do druhé a třetí nádobky vlijte šťávu z vymačkaného ananasu.
- Do čtvrté nádobky pak dejte čerstvou šťávu z kiwi.
- 7. Do páté nádobky pak dejte jen čistou vodu.
- Ve všech nádobkách musí být odměřeno stejné množství tekutiny.
- Nechte nádobky stát při pokojové teplotě. Medvídky pravidelně kontrolujte. Během 18-24 hodin dojde k dokončení pokusu. Jednu misku s ananasovou šťávou dejte do lednice.
- S dětmi nakonec zhodnoťte, jak medvídci dopadli. Jestli jste vše dělali správně, tak ve šťávě z kiwi a ananasu se medvídek zcela rozložil (a to již po 18 hodinách). Medvídek v ananasovém džusu se vůbec nezmění. Ve vodě nabobtná. V lednici je medvídek značně rozložen, ale není zcela rozpuštěn.
Co se děti tímto pokusem dozví?
Pokus je zaměřen na uvědomění si existence a fungování enzymů. To, jak trávíme. Jak se věci kazí v různých podmínkách a podobně.
Experiment číslo 4
CO UDĚLÁ TUČNÉ MLÉKO, BARVIVO A KAPKA JARU?
Potřeby:
- polotučné mléko
- mělký talíř
- párátko nebo vatová tyčinka
- jar
Postup:
- Do mělkého talířku jsme nalili polotučné mléko.
- Do mléka jsme kápli potravinářskou barvu. Tu jsme si sami vytvořili smícháním sypké barvy s vodou.
- Párátko jsme namočili do připraveného jaru ...
- ... a ponořili doprostřed barevné skvrny.
- Barva se začala okamžitě v místě ponoření rozestupovat do stran.
- Jako kdyby se bála párátka s jarem :-).
- To samé jsme aplikovali i na ostatní barvy...
Vysvětlení:
mléko obsahuje tuk a jar tuk rozpouští. Tím se snižuje povrchové napětí. Ta část mléka, která má vyšší povrchové napětí - více tuku (nejdále od jaru) stahuje tukovou vrstvu pryč od jaru. Toto se děje v mléce i bez přítomnosti barviva. Barva nám pouze umožňuje tento proces pozorovat.
Chemické pokusy ke stažení ZDE: DO BOJE! chemická laboratoř
FYZIKÁLNÍ LABORATOŘ
Experiment číslo 1
Jak přitahovat peníze?
Potřeby:
- magnet
- kovové mince
Postup:
- Na desku stolu si připravíme několik mincí.
- K první z nich přiblížíme jedním pólem magnet.
- Až se mince k magnetu přitáhne, velmi zvolna magnet od shluku mincí oddalujeme. K první minci se přichytí druhá a pak další.
- Zkuste, jestli se vám podaří vytvořit delší sestavu, než je na obrázku :-)
Vysvětlení: v okolí magnetu je magnetické pole, které na magnety nebo na kovová tělesa z feromagnetické látky (železo, kobalt, nikl) nacházející se v tomto poli působí přitažlivou (odpudivou) magnetickou silou. Mince v magnetickém poli se stávají sami magnetem a přitahují jedna druhou.
Děj, kdy se z tělesa z feromagnetické látky stává vlivem vnějšího magnetického pole dočasný nebo trvalý magnet, se nazývá magnetizace.
Experiment číslo 2
HOŘENÍ POD SKLENICÍ
Potřeby:
- čajová svíčka
- hluboký talíř
- zápalky
- zavařovací sklenice
- vodu
- potravinářské barvivo
Postup:
- Do talíře si nalijeme vodu.
- Vodu obarvíme potravinářským barvivem pro lepší optické znázornění.
- Svíčku zapálíme a opatrně ji přiklopíme sklenicí.
- Pozorujeme, co se bude dít.
- Svíčka po chvíli zhasla. Do sklenice se nasála voda z talíře. Hladina vody ve sklenici byla výše než hladina vody na talíři.
Vysvětlení: Oheň potřebuje ke svému hoření jen jednu ze složek vzduchu a tou je kyslík. Po spotřebování kyslíku plamen svíčky zhasne, objem plynu ve sklenici se zmenší a do vzniklého prostoru se díky vzniklému podtlaku nasaje voda.
Experiment číslo 3
STATICKÁ ELEKTŘINA
Pomůcky:
- eurofolii
- dva balónky
- provázek
- tyč na zavěšení balónků
Postup:
Položili jste si někdy otázku, odkud se bere elektřina? Ukažme si tu nejjednodušší – statickou elektřinu a její účinky. Elektrickým nábojem můžeme tělesa nabít (zelektrovat) různým způsobem. Například třením. Třeme-li nafouklý balónek a oděv, zůstane nám pak viset na závěsu, plátně nebo i na stěně. Stejným způsobem zelektrujeme i plastový obal, který nám přitahuje umyté vlasy. Dva balónky třeme vzájemně o sebe. Dříve vedle sebe volně visící balónky se nyní vzájemně přitahují. Máme-li v blízkosti malé kousky papírků, určitě se nám na zelektrovaná tělesa přichytí.
Vysvětlení: Na elektricky nabitá tělesa působí přitažlivá nebo odpudivá elektrická síla. Při tření pak vzniká kladný a záporný elektrický náboj. Jsou-li tělesa nabitá stejným elektrickým nábojem, odpuzují se. Tělesa nabitá opačným elektrickým nábojem se naopak přitahují. Elektrická síla může působit i na lehká nenabitá tělesa. V tomto případě je vždy přitažlivá- elektricky nabité těleso přitahuje těleso nenabité.
K pokusu použijeme tkaninu s obsahem umělých vláken.
Experiment číslo 4
PROUDĚNÍ PLYNU
Pomůcky:
- stojan
- dva papíry
- kolíčky na prádlo
Postup:
Pomocí kolíčků na prádlo upevníme ke stojanu blízko sebe dva listy papíru. Nemáme-li stojan, použijeme jiný vhodný způsob upevnění papíru - např. dva rovnoběžně napnuté provázky. Mezi volně visící papíry začneme foukat. Listy se od sebe neoddálí, jak bychom čekali, naopak se k sobě přitáhnou.
Vysvětlení: při proudění vzduchu klesá tlak s jeho rostoucí rychlostí. Protože mezi papíry proudí vzduch rychleji, vznikne zde nižší tlak (podtlak), než je atmosférický tlak v okolí. Tlaková síla okolního vzduchu pak stlačí listy papíru k sobě.
Fyzikální pokusy ke stažení ZDE:DO BOJE! fyzikální laboratoř
HUDEBNÍ LABORATOŘ
Experiment číslo 1
HRA NA SKLENIČKY
Postup:
Do prázdných sklenic postupně nalijeme vodu, do každé různé množství pro docílení vytvoření různé výšky tónů. Platí, že čím více vody, tím hlubší bude tón. Sklenice si vyrovnáme do řady, můžeme například seřadit od sklenice s největším po sklenici s nejmenším obsahem vody. Namočíme si prst a krouživým pohybem přejíždíme po hraně sklenice. Díky tření prstu o hranu sklenice za chvíli uslyšíme tón.
Vysvětlení: Tření mezi prstem a hranou sklenice rozechvěje povrch skla a vzniknou tím mikro-vibrace, díky kterým sklenice začne vyluzovat tón. Množství vody vibrace tlumí, a proto více vody zabraňuje vibrování skla a tím je tón nižší.
Experiment číslo 2
GUMIČKOVÁ HARFA
Potřeby:
- gumičky
- plastové kelímky od jogurtů,
- termixů apod.
Postup:
Vezmeme si řádně vymytý kelímek a postupně na něj navlékneme několik gumiček. Jelikož gumičky jsou různě silné a mají jiný průměr, jsou také různě napnuté, tedy budou vydávat rozdílné tóny. O tom se přesvědčíme, když na gumičky "zahrajeme" přejetím prstů. Můžeme z tónů složit i konkrétní melodie.
Vysvětlení: Gumičku rozezníme tím, že ji na ni rozechvějeme. Chvění způsobí, že uslyšíme tón. Výšku tónu ovlivní to, jak moc je gumička napnutá. Čím více je napnutá, tím vyšší tón vydá. Méně napnuté gumičky vytvoří nižší tóny. Velkou roli hraje také kelímek. Zvuk, který gumičkou vytvoříme, by bez kelímku nebyl tak znatelný, ale právě díky kelímku, kde zvuk naráží o jeho stěny, můžeme náš tón dobře slyšet.
Experiment číslo 3
HRA NA LAHEV
Potřeby:
- skleněné a plastové lahve
- voda
Postup:
Do prázdných lahví nalijeme různé množství vody. Poté přiložíme lahev k ústům a foukneme do ní. Foukáme pod takovým úhlem, aby se rozechvěl vzduch v lahvi a ta vydávala tón. Děti si mohou vyzkoušet fouknout do různých typů lahví s různým množstvím vody a porovnat, zda se tóny nějak liší.
Vysvětlení: Vzduch, který je foukán do lahve, má turbulentní proudění, které rozechvěje stěnu lahve. Opět záleží na množství vody v lahvi, pokud bude vody v lahvi více, ozve se hlubší tón, pokud méně, ozve se tón vyšší.
Hudební pokusy ke stažení ZDE:DO BOJE! hudební laboratoř
Alchymie a RUDOLF II.
Barvitý pražský dvůr císaře Rudolfa II. dodnes vzrušuje naši představivost a poutá zájem jak profesionálních historiků, tak také spisovatelů a záhadologů.
Rudolf II. byl posledním habsburským panovníkem a také posledním v hodnosti císaře Svaté říše římské, kdo učinil z Prahy své sídelní město. Jako milovník umění, mecenáš a podporovatel věd přispěl k velkému kulturnímu rozkvětu českých zemí a jejich živým stykům s cizinou v závěrečné, manýristické epoše renesance – ta je po něm v českém prostředí nazývána doba rudolfinská a je řazena k vrcholným periodám starších českých dějin. Z hlediska politiky to však úspěšný vládce nebyl, což bylo dáno jednak složitými osobními dispozicemi (duševní labilitou, s postupně se zhoršujícím průběhem) a jednak stoupajícím celoevropským napětím mezi protestanty a katolíky, což byl základní spor i v českém prostředí, jejž Rudolf nedokázal nijak vyřešit. V samém závěru vlády pak čelil intrikám svého bratra Matyáše, jemuž byl nucen postoupit (1608) vládu v Uhrách, Rakousích a na Moravě a aby se vůbec udržel na trůnu, musel českým a slezským protestantům vydat majestáty, jimiž potvrzoval svobodu vyznání pro luterány, starokališníky a české bratry. Marný pokus zvrátit tyto koncese s vojenskou pomocí svého bratrance Leopolda (1611) vedl nakonec k jeho nucené abdikaci ve prospěch Matyášův.
Dokument ALCHYMISTÉ NA DVOŘE RUDOLFA II. ke stažení ZDE: DO_BOJE_ALCHYMISTE_NA_DVORE_RUDOLFA_II.
Císařův pekař a pekařův císař
aneb kdo ve skutečnosti byl Rudolf II. Habsburský
Většina laické veřejnosti si však o něm uchovává představu vytvořenou na základě oblíbeného filmu Martina Friče a Jana Wericha Císařův pekař a pekařův císař. Rudolfa II. tedy vnímá jako podivína, který se ochotně nechával napálit různými šarlatány, podvodníky a alchymisty a velkoryse sponzoroval jejich podivné pokusy s umělou výrobou zlata či kamene mudrců...
(18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha)
Byl římský císař, uherský, český, chorvatský král a rakouský arcivévoda z dynastie habsburské. Byl posledním habsburským panovníkem a také posledním v hodnosti císaře Svaté říše římské, kdo učinil z Prahy své sídelní město. Jako milovník umění, mecenáš a podporovatel věd přispěl k velkému kulturnímu rozkvětu českých zemí a jejich živým stykům s cizinou v závěrečné, manýristické epoše renesance – ta je po něm v českém prostředí nazývána doba rudolfinská a je řazena k vrcholným periodám starších českých dějin. Z hlediska politiky to však úspěšný vládce nebyl, což bylo dáno jednak složitými osobními dispozicemi (duševní labilitou, s postupně se zhoršujícím průběhem) a jednak stoupajícím celoevropským napětím mezi protestanty a katolíky, což byl základní spor i v českém prostředí, jejž Rudolf nedokázal nijak vyřešit. V samém závěru vlády pak čelil intrikám svého bratra Matyáše, jemuž byl nucen postoupit (1608) vládu v Uhrách, Rakousích a na Moravě, a aby se vůbec udržel na trůnu, musel českým a slezským protestantům vydat majestáty, jimiž potvrzoval svobodu vyznání pro luterány, starokališníky a české bratry. Marný pokus zvrátit tyto koncese s vojenskou pomocí svého bratrance Leopolda (1611) vedl nakonec k jeho nucené abdikaci ve prospěch Matyášův.
CÍSAŘŮV PEKAŘ A NEBO PEKAŘŮV CÍSAŘ?
Historická veselohra o císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi. Tento příběh neodpovídá přesně historické pravdě, ale je zato nadmíru poučný. Příběh filmu nás zavádí do Prahy na císařský dvůr Rudolfa II. Císaře však víc než vladaření zajímá umění, krásné ženy a alchymistická dílna. Ze všeho nejvíc touží objevit elixír mládí a najít legendárního Golema. Zatímco se věnuje svým zálibám, nejvyšší dvořané v čele s komořím Langem se spojí s Rudolfovým bratrem Matyášem, který usiluje o jeho trůn. Díky nechtěné záměně se úlohy vladaře ujme pekař Matěj Kotrba, který je císaři velmi podobný, jen je o 25 let mladší. Ten si poradí s proradnými dvořany, vydá užitečná nařízení a Golemovu sílu využije pro blaho všech.
Ale kdo by neznal tuto slavnou pohádku. Ale co jste možná nevěděli je to, že Městské muzeum a galerie v Poličce filmařům zapůjčilo skoro 30 obrazů z Hohenemské obazárny, kterou můžete vidět v Městské galerii v poličské radnici.
My jsme si pro vás na ukázku připravili ten největší – poznáte ve kterých scénách se objevil? Pokud nemáte tušení, dělejte si pohodlí, uvařte si čaj a pusťte si pohádku plnou zábavných momentů a sledujte mistrovské herecké výkony, propracované kostýmy a úžasné kulisy.
Císařův pekař měl bohatý rozpočet, jen golem stál miliony korun!
Komedie Císařův pekař a Pekařův císař s Janem Werichem v hlavní roli patří mezi klenoty naší kinematografie. Málokdo však tuší, kolik výroba filmů včetně hereckých honorářů stála. Na tehdejší dobu to byla závratná částka 37 miliónů. Původní suma byla stanovena na 27 miliónů. O dalších 10 miliónů se rozpočet navýšil, když se vyměnil režisér a film se kompletně celý přetáčel. Režie se ujal Martin Frič. O honorářích si můžeme udělat představu podle smlouvy herce Václava Trégla, který si za jeden natáčecí den účtoval tehdy závratných 1800 korun. A to byla jen role sluhy. Honoráře hlavních herců v čele s Werichem byly určitě mnohonásobně vyšší.
Dokumenty ke stažení ZDE: DO BOJE_ CÍSAŘŮV PEKAŘ A NEBO PEKAŘŮV CÍSAŘ?
KVÍZ PRO POKROČILÉ: Co (ne)víte o alchymii?
Tajuplná předchůdkyně chemie vzbuzuje dodnes zájem veřejnosti a moderní věda dokonce v některých oblastech vychází z jejích závěrů. Co o nauce zaměřené na přeměny látek či zdokonalování přírody, která za vlády Rudolfa II. ovládla i Prahu, víte vy?
Kvíz ke stažení ZDE: DO_BOJE! Co (ne)víte o alchymii?
OMALOVÁNKY pro děti
Stáhněte si malovánky pro nejmenší s obrázky malých, ale šikovných vědců :-)