.........krásná recenze
David Junek - Stanislav Konečný: Dějiny města Poličky. Město Polička 2015. Náklad 2 500 ks, 585 s., ISBN 978-80-257-1457-7.
K 750. výročí první písemné zmínky vydalo město Polička obsáhlou publikaci, v níž se snoubí bohatost slova s příjemným grafickým řešením. Zakladatel města, jímž nebyl nikdo menší než český král Přemysl Otakar II., by měl jistě radost, jednak, že se jeho zakladatelské dílo podařilo a že město jím založené se úspěšně rozvíjelo po řadu staletí, jednak, že jeho dnešní občané a představitelé si odkazu předků vážili a váží, jak dokládá recenzovaná publikace. Kniha je tak zároveň oceněním životů a práce desítek generací obyvatel města, kteří je udržovali při životě a naplňovali jeho dějiny svým konáním. Dnes je Polička město přibližně s 8 000 obyvateli, s krásně zachovalým a opraveným historickým jádrem a bohatými kulturními tradicemi, v němž je příjemné pobýt a jehož okolí nabízí řadu dalších zážitků či aktivit. Kulturně vzdělaný čtenář si je pak nejspíše spojí, se světově známým dílem hudebního skladatele Bohuslava Martinů (1896-1959), jehož život a dílo připomíná v městě památník.
Kniha je výsledkem práce dvou osobností, s Poličkou úzce spojených - PhDr. Davida Junka, v letech 1984-2009 ředitele Městského muzea a galerie v Poličce, a Mgr. Stanislava Konečného, dnes pracovníka Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli, jinak obyvatele města a v letech 1989-2001 historika Městského muzea a galerie. Oba se ve svém profesním životě i mimo něj městu obsáhle věnovali, ať už přednáškami, výstavami nebo odborným výzkumem jeho dějin, jehož výsledkem je množství článků a brožur. Důvěrná znalost dějin města a interní vztah autorů k němu pak přinesly výsledek v podobě mohutné knihy, psané čtivým a bohatým jazykem, která osloví nejen obyvatele města, ale je i lahodným počtením pro každého, kdo s městem není osobně spjat.
Jak víme, psaní dějin měst a obcí je košatou větví dnešní historické vědy, mající mnoho různých podob. „Své“ dějiny autoři rozdělili na pět základních částí (I. Od založení města k „zlatému věku“, II. Na prahu nového věku, III. Nové časy, IV. Proměny dvacátého století, V. Rejstříky - stručný přehled nejdůležitějších dat), strukturované dále do menších kapitol, v nichž pak již detailně sledují vývoj města a život jeho obyvatel. Po stranách hlavního interpretačního textového sloupce jsou pak zvýrazněna jedno či dvouslovná hesla, charakterizující obsah několika dalších odstavců, resp. co na dané téma autoři sdělují. Např. v rámci I. části a její první kapitoly nazvané Založení města - noví osadníci jsou uvedeny hesly subkapitoly Zakládací listina města, Lokátor Konrád z Lewendorfu, Práva a povinnosti, Zemská stezka, Míry, platy a dávky, Původ osadníků, Domy atd., což umožňuje bezpečnou orientaci i čtenáři méně znalému historické problematiky, resp. ten si lehce může najít tématické celky, které ho zajímají. Každá kapitola je pak uzavřena soupisem pramenů, literatury a použitých ilustrací; poznámkový aparát nebyl použit, což je jistě pochopitelné ke zvolenému grafickému řešení publikace. Je nutno ovšem říci, že někdy až přebujelý poznámkový aparát u podobných publikací slouží spíše několika odborníkům, kteří knihu přečtou a využijí, než většině čtenářů, jejichž zvídavost končí u přečtení hlavního textu a prohlídce ilustrací.
Není zde nutné podrobně rozebírat jednotlivé kapitoly. Autoři mluví jasnou řečí, jejich obsahové formulace jsou podloženy fakty, interpretace událostí, dějů a jevů jsou věrohodné, zasazení dějin města do širších historických souvislostí je bezproblémové. Poněkud jsem se jen podivil u části věnované období cca 1850-1859, kdy autoři používají starší termín „Bachův“ či „bachovský“ absolutismus (s. 290, 296 a dále), ačkoliv dnes běžně hovoříme o bachovském neoabsolutismu. Snad bych mohl uvést také pár dalších drobností, které autorům unikly, ale netřeba být hnidopichem za každou cenu. Pokud ano, mohl bych třeba vytknout až příliš malé obrázky v bočním sloupci na s. 298 nebo 309, ač by třeba otištěné střelecké terče zasloužily jistě větší formát. Podobně u názvů prvních tři hlavních částí mohli být autoři nápaditější - zbytečně se opakuje zlatý věk, nový věk, nové časy. Trochu pochybností mám, proč byl u V. části spojen rejstřík s přehledy různých dat a údajů, navíc, když za těmito přehledy je ještě další část, nazvaná Památky a pamětihodnosti, s připomenutím místních částí města, dříve samostatných obcí, a s přehledem nejdůležitějších statí a publikací o dějinách města. Takže než se čtenář dostane k rejstříku (jen jmennému na s. 579-585), má k četbě od názvu kapitoly ještě texty na s. 513 až 575. Nic nebránilo tomu, aby tyto přehledy tvořily náplň samé V. části a rejstříky by pak utvořily VI. nebo závěrečnou část. Ale to je spíše jen formální záležitost, kdy zřejmě pro takové seřazení měli autoři vlastní důvod.
Barevný doprovod knihy je bohatý a dobře sladěný s textem. Kniha má i několik skládacích obrazových dvoulistů, což čtenářovu oku velikostí jistě lahodí, v tiskárně ovšem už asi tolik radosti neměli, ale s nezvyklou anomálií si poradili dobře; práce Tiskárny Polička nepochybně přispěla ke kvalitě sledovaného díla. Inu, když se věci dělají s láskou, výsledek stojí za to. To platí pro Dějiny města Poličky beze zbytku, a je možné jak autorům, tak dalším zúčastněným ke konečnému výsledku jen blahopřát.
Zdenek Fišer
(Vlastivědný věstník moravský LXVIII, 2016, č. 2, s. 198-199)
