Muzeum bylo úspěšné v nestátním grantu a do expozice v radnici získalo dvě nová díla.

Akvizice díla byla realizována s podporou Akvizičního programu Nadace pro současné umění Praha. Nadace vznikla v roce 1999 a zaměřila se na podporu současného umění jako důležité součásti harmonicky se rozvíjející občanské společnosti. Kritérium umělecké kvality je založeno na odborném stanovisku zkušených historiků umění, členů grantové komise. Dalším kritériem je spolupráce umělce v neumělecké činnosti a živém kontaktu s veřejností. Významná je svobodná tvořivost a oponování konzumním tendencím. Cílem grantového programu je podpora veřejné prezentace děl současného umění se zřetelem na vysokou uměleckou kvalitu a společenské působení. Prostředky pocházejí z výnosu nadačního jmění získávaného od velkých sponzorů.

Veronika Šrek Bromová: Časy mezi Časy, 2021, digitálně dokreslená fotografie ve světelném boxu. Komentář autorky: „Byl to čas mezi Covidem, tím jeho velkým nástupem a pak po něm chvíli, s tím, že nikdo nic s jistotou nevěděl...Přišlo mi, že končí jedna Éra nebo etapa nebo Časy, které jsou vetknuté mezi další Časy co budou nebo jsou...takové jakoby trochu bezčasí a nejasno co bude...Něco se děje s přírodou, ale i s námi, někdo je rezistentní, ale stejně se s ním něco děje i když si to nepřiznává zcela...věci jsou v pohybu a je překročený nějaký práh, Rubikon, pandořina skříňka a já tam na tý fotce se skláním k zemi, k Matce přírodě, k hlíně na poli politém kdo ví čím, přesto vyrůstají výhonky...a něco se třpytí ve vzduchu, asi naděje, víra a láska...pes mě hlídá, dohlíží a vypadá jako mýtická bytost, hlídač rovnováhy.“

Marek Rejent: Ležící žena, 2022, lakované dřevo (kombinace koto/jasan), matný a mírně lesklý povrch. Komentář autora: „Dutý, mírně prolamovaný dřevěný korpus, čtyři tenké stěny vytvářejí objem sochy a vymezují část prostoru. Sochou volně proudí vzduch i zvuky, je současně objemovou realitou i iluzí. Inspirace je v architektuře, neboť i lidské tělo je stavba či architektura, dokonce architektura dynamicky se proměňující a pohyblivá. Ležící žena je postava v klidové poloze, je stylizovaná do tvaru připomínajícího kubistický nábytek. Také použitá technologie je téměř nábytkářská, jsou to dřevěné desky pevně spojené s intarzovanými detaily z jiného dřeva. Účinek "Ležící ženy" spočívá v jemnosti zpracování a v detailech, v dokonalém tvaru a v dojmu lehkosti s jakou spočívá na podlaze.“