V roce 2008 byl 14. ročníkem uzavřen první cyklus a o rok později byl zahájen nový. Někdy dochází k návratu na již navštívená místa, ale s využitím jiných témat či objektů.

Účastníci Cest za uměním jsou v dobrých rukou, poněvadž se podařilo navštívit většinu stěžejních objektů uvedených v oceňované knize Davida Vávry a Jiřího Kotalíka: Obrazy z dějin české architektury (2003).

Rejstřík chronologický:

2009

I.       Praha – současná architektura (Rostislav Švácha)

            Oranžérie Hradu (Jiřičná, 1998), tunel v Jelením příkopu

            (Pleskot a kol., 2002), šatna jízdárny (Lábus), galerie DOX

            v Holešovicích (Kroupa)

II.     Žireč – Kuks: perly barokního sochařství (Jan Pipek)

            Žireč – jezuitská rezidence s kostelem, socha sv. Františka

            Xaverského (Jiří Pacák) s výhledem na Kuks, trasa zaniklé

            křížové cesty na Kalvárskou horu, zaniklá poustevna sv.

            Antonína, Betlém (M.B.Braun), sv. František Serafinský,

            Kuks - alej Ctností a Neřestí, hospitál s kostelem a hrobkou,

            zahrada se sochou sv. Jeronýma, zaniklý zámek a lázně,

            socha Davida a Goliáše, domek rytce Michaela Rentze

2010

I.       Svět gotických katedrál – Kutná Hora, Sedlec, Kolín

(David Junek)

            Sv. Barbora – kůry, přední část triforia, střešní ochoz pod

            vnějším opěrným systémem, vnější točitá schodiště, krovy

a ruby kleneb na půdě, vnější ochoz v úrovni střech.

P. Marie – interiéry a kůry po právě dokončené rekonstrukci.

Sv. Bartoloměj (jen exteriér-chrám v rekonstrukci)

II.     Moravská Třebová – zapomenutá perla renesance a baroka

(Jana Martínková)

Renesance: radnice vč. freskové výmalby, mázhauzy

měšťanských domů, škola, zámek s nejstarším renesančním

portálem, portrétními medailony a manýristickým křídlem,

schody mrtvých, soubor náhrobníků. Baroko: děkanský

kostel se sochami Víry a Naděje (Severin Tischler či Jiří

Pacák?), Kalvárie na Křížovém vrchu, sochy z křížové cesty,

restaurované sochy Krista a lotrů ze hřbitovního kostela (nyní

v kapucínském klášteře).

 

2011

I. JINDŘICHŮV HRADEC - Románská renesance – kuriozita či fikce? (David Junek)

Zámek (část portrétního cyklu českých panovníků, Petr Brandl – Josef  a bratři), hrad (gotický cyklus svatojiřské legendy), renesanční Rondel v zahradě, průjezd se sloupy - nejznámější příklady tzv. románské renesance

Renesanční utrakvistický hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (1594) – pilíř v duchu románské renesance

Proboštský kostel P. Marie s mauzoleem Jáchyma z Hradce (1570)

Muzeum Jindřichohradecka v pozdně renesančním objektu jezuitského semináře (1642)

Barokní sloup Nejsvětější Trojice - na náměstí (1764-68, M.Strachovský)

II. VE SVĚTĚ ROMANTISMU - SLAVÍN  A  PANTEON - (Liběchov a Vranov u Malé Skály)

(Taťána Petrasová)

Sochařství romantického historismu – bizarní sochařský útvar Blaník a Klácelka i Čertovy hlavy od Václava Levého u Liběchova (1841-50). Letohrádek v Tupadlech připravován pro Slavín (8 soch nyní v Národním muzeu). Anthon Veith chtěl okolí proměnit v památník slavných českých dějin.

Skalní hrad Vranov s panteonem u Malé Skály a romantická komponovaná krajina. Největší soubor pamětních nápisů na skalách zvěčňujících historické a mytologické hrdiny ale i osobnosti současnosti. Romantickou úpravu prováděl v letech 1803-1832 nobilitovaný textilní podnikatel Franz Zacharias Römisch.

Oba byli čeští Němci hlásící se k zemskému patriotismu, tedy k ideji pokojného soužití Čechů a Němců ve společné vlasti.

Rok 2012

I. Předkláštěří u Tišnova - Rajhrad - Dolní Kounice   (David Junek)

Předkláštěří u Tišnova – Porta coeli (Brána nebes)

ženský cisterciácký klášter ze 13. století s bohatě zdobeným gotickým portálem baziliky P. Marie

Rajhrad – benediktinské opatství

založeno roku 1048 knížetem Břetislavem, barokní kostel sv. Petra a Pavla od Jana Santiniho

Dolní Kounice – Rosa coeli (Nebeská růže)

zřícenina kláštera, založeného r. 1181 pro ženskou řeholi premonstrátů, 1330-1390 gotická přestavba

II. Kroměřížské zahrady          na seznamu UNESCO   (Aleš Filip)

Zámek -  barokní rezidence olomouckých biskupů s obrazárnou (mj. Tizian - Apollo trestá Marsya)

Podzámecká zahrada v 19. století došlo k přebudování zahrady na krajinářský park s pavilony

Květná zahrada (Libosad) – 1675, pozdně renesanční zahrada (vzor v Salzburku) se hlásí k francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Geometricky osázené plocha a labyrint zelených stěn doplňuje 244 m dlouhá kolonáda se sochami a centrální pavilon (Rotunda).

Zahrada psychiatrické léčebny – 1909, přírodně krajinářský park se 40 budovami, secesní správní budova s divadlem, centrální kaple sv. Cyrila a Metoděje

Rok 2013

I. Město Polná a město Jihlava   - turisté si někdy pletou Poličku s Policí či Polnou...  (D. Junek)

POLNÁ

hrad - barokně upraven na zámek, požár 1735, od 2004 muzeum

stará škola – muzejní expozice se školní třídou 1866

měšťanské domy – Bakalářský čp. 48, ukázky sloupů přiřazovaných k románské renesanci

sloup Nejsvětější Trojice na náměstí, 1750

děkanství – v jeho místě stávala 1293-1418 komenda řádu německých rytířů

kostel Nanebevzetí P. Marie - 1707, barokní stavba z doby vlády Dietrichštejnů

hřbitovní kostel sv. Barbory – 1725

židovské ghetto (přestavěno)

JIHLAVA

renesanční domy s horním osvětlením vysokých síní (muzeum, galerie)

gotická socha sv. Kateřiny – tzv. krásný sloh, kol. 1400

kostel Nanebevzetí P. Marie v minoritském klášteře – trojlodní bazilika

kostel sv. Kříže v bývalém dominikánském klášteře – trojlodní hala

POLICE - Město Police nad Metují a klášter Broumov (David Junek)

            Odjezd v 6.30 od pošty v Poličce. Jídlo a pití s sebou – občerstvení bude dostupné jen omezeně. Návrat do 20 hodin. Cena (doprava a vstupné) - dospělí: 450,- Kč, důchodci a studenti: 360,- Kč. Částku je třeba uhradit předem v muzeu (dle pořadí úhrady se obsazují místa v autobusu). Bližší informace a podmínky na www.cbmpolicka.cz

Turisté si někdy pletou Poličku s Policí či Polnou. Na jaře jsme navštívili Polnou a na podzim navštívíme Polici, abychom uviděli, jak moc se pletou. Při cestě do Police by bylo chybou vynechat nedaleký broumovský klášter.

POLICE nad METUJÍ – osada darovaná Přemyslem Otakarem I. r. 1213 břevnovským benediktýnům, 1253 povýšena na neopevněné městečko

klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie – cenný raně gotický ústupkový portál, kol. 1275

Mariánská studánka – tradované místo příchodu řádových bratří

benediktýnský klášter – původní gotický přestavěn barokně 1676-1710, 1752-1773, zrušen 1785

muzeum města Police n. M. (součást náchodského muzea) – v budově kláštera, expozice k dějinám města (k zajímavostem patří i pád polického meteoritu r. 1969)

radnice – barokní dům z r. 1718, za účasti K.I. Dienzenhofera /?/, od 1740 radnice, věž 1876

stará škola – roubená, 1785

Selenderův sloup – dle pověsti vztyčil broumovský opat jako dík za poskytnutí ochrany, když se proti němu vzbouřili r. 1619 broumovští protestanti (ve skutečnosti vztyčen opatem 1617)

Sloup P. Marie Bolestné - 1707

muzeum stavebnice Merkur – firma zde založena 1925, pomocí Merkuru prof. Wichterle r. 1961 připravil prototyp zařízení na odlévání kontaktních čoček (vystaveno)

(muzeum papírových modelů – jediné v ČR, není zařazeno do trasy zájezdu)

funkcionalistické divadlo – Čeněk Mužík 1940  a spořitelna – Jindřich Freiwald

BROUMOV – 1256 založeno městečko náležející klášteru benediktýnů

benediktýnský klášter – r. 1213 daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova, 1296 zřízeno proboštství; 1685-1688 gotický kostel sv. Vojtěcha nahrazen barokním, 1726-1738 přestavba klášterních budov v duchu dynamického baroka podle vynikajících návrhů K. I. Dienzenhofera

kopie Turínského plátna - relikvie, o níž se traduje, že je plátnem, do něhož krátce po ukřižování bylo zahaleno tělo Ježíše Krista; na plátně je pouhým okem viditelný otisk mužské postavy. V Evropě je několik kopií, jediná v ČR je v Broumově (zhotovena 1651, objevena 1999, Národní kulturní památka 2012)

mariánský sloup – Jan a M.Brokof 1706

kostel sv. Václava – z r. 1730 od K. I. Dientzenhofera. Stojí v místě evangelického kostelíka, jehož uzavření opatem r. 1617 bylo jednou z příčin pražské defenestrace 1618, následujícího roku měšťané zaútočili na klášter a řeholníci uprchli (do 1622)

hřbitovní kostel P. Marie – roubený, přestavěn 1449, částečně dochována původní dekor. výmalba

literatura: Fantiš, Alfréd: Záhada Turínského plátna, Moba Brno 1995

BROUMOV