Doslova za pět minut dvanáct stihl Spolek NÁŠ MARTINŮ oslavit 10. výročí svého vzniku, které připadlo na 3. března t. r. Ještě před zavedením opatření proti šíření koronaviru se v sobotu 7. března sešla většina z jeho 35 členů, aby si společně připomněla uplynulé období, plné přátelských setkání, výletů, přednášek a koncertů, jež spojoval zájem o bližší poznání a propagaci hudby slavného poličského rodáka Bohuslava Martinů. Pozvání přijal také starosta města Poličky Jaroslav Martinů, pěvec Vladimír Richter a houslový virtuos Alexey Aslamas. Úvodní slova díků patřila zejména Centru Bohuslava Martinů a městu Polička za dosavadní pomoc a spolupráci. Pro účely setkání byla zpracována přehledná brožurka obsahující veškeré dosavadní aktivity spolku, jež vedle hlavního cíle sledovaly také rozvíjení spolkového života a navazování nových přátelství. Z uvedeného přehledu vyplynulo, že spolek za 10 let své existence přichystal pro veřejnost 94 akcí, z toho 38 koncertů klasické hudby. Základním pilířem jeho činnosti se stalo pořádání hudebních přednášek, jednak zařazených do cyklu „Pojďme na Martinů“, který byl zvolen k postupnému a systematickému představení veškerého díla Martinů, jednak vztahujících se k vybraným osobám z okruhu přátel skladatele nebo k určitým příležitostem, ať už to byly například festivalové podniky v Poličce, nebo různá výročí. Pro zajímavost lze uvést, že v rámci první kategorie přednášek bylo dosud představeno 177 skladeb Bohuslava Martinů, které jistě cosi napověděly o šíři záběru jeho tvorby, nicméně které také přispěly k určitému obratu ve vnímání této hudby, jejímu lepšímu přijetí i „čitelnosti“, což není pro mnohé posluchače zpočátku úplně snadné. Velký úspěch spojený s největší návštěvností zaznamenal spolek jako pořadatel dvou českých premiér filmů o Bohuslavu Martinů - filmu BBC "Music of Exile" (1967) a autorského filmu Petra Vorlíčka "Jsem doma..." (1984). Nevšední zájem provázela i originální vernisáž obrazů Karla Mácala na hudební téma. Kromě akcí pro veřejnost uskutečnil spolek na tři desítky různých akcí pro své vlastní členy (převážně tematických výletů). Od konce roku 2016 zavedl spolek také pravidelné týdenní schůzky, kterých se dosud uskutečnilo cca 130. Zmíněná brožurka byla zpestřena výňatky z pamětní knihy, které dokládají, nakolik si spolek vydobyl úctu a uznání zejména od profesionálních umělců, kteří vedle samotné činnosti dokázali ocenit i okolnosti vzniku a fungování spolku, tj. jeho založení z vlastní iniciativy a jeho dobrovolnou a nezištnou práci pro veřejnost. Uvedená „uzávěrka“ desetiletého působení spolku byla završena rozkrojením výročního dortu a udělením čestného členství shora uvedeným umělcům, Vladimíru Richterovi a Alexeyi Aslamasovi, za významný podíl na činnosti spolku. Dalším slavnostním okamžikem a dárkem, o který se chtěl spolek podělit s hudbymilovnou veřejností, se měl stát koncert proslulého Smetanova tria. Jestliže však tento článek uvozuje věta o pěti minutách před dvanáctou, pak zde už bohužel ona dvanáctá minula, protože koncertu plánovanému na 18. března již stačila zabránit zmíněná opatření na ochranu zdraví. Nezbývá než doufat, že se vše v dobré obrátí, a že se co nejdříve stane pravdou, že koncert Smetanova tria nebyl zrušen, ale pouze odložen, a že se spolek co nejdříve vrátí i k ostatním svým aktivitám.

            Jaroslav Novotný, předseda Spolku NÁŠ MARTINŮ

Jitřenec 4/2020

POJĎME NA MARTINŮ PO DESETI LETECH

V březnu t. r. oslavil Spolek NÁŠ MARTINŮ 10. narozeniny, a protože každé kulaté výročí vybízí k určitému ohlédnutí, pokusím se zrekapitulovat tu část činnosti, jež spočívala v pořádání hudebních přednášek o životě a díle Bohuslava Martinů, neboť právě tato byla důvodem vzniku spolku i hlavním prostředkem naplňování jeho účelu, jakkoliv byla doplňována také o řadu dalších akcí, jimž vévodily zejména koncerty klasické hudby. Dne 18. března 2010 se uskutečnila v sálku Centra Bohuslava Martinů první přednáška na téma Kantáty a oratoria, která určila podobu i další pokračování tohoto přátelského setkávání s hudbou Martinů, k němuž vyzývá i název celého cyklu „Pojďme na Martinů“. Atmosféra soukromého večírku s povídáním, hudbou, zajímavými obrázky a dobrým občerstvením má svůj předobraz v přednáškách, jež se odehrávaly na „domácí půdě“ pozdějších zakladatelů spolku, zatímco obsahová náplň se odvíjela od záměru představit hudbymilovné veřejnosti postupně veškeré dostupné dílo slavného poličského rodáka. Úvodní dilema, zda postupovat chronologicky, nebo podle zařazení skladeb do určitých hudebních kategorií, bylo vyřešeno již první přednáškou, neboť se jevilo jako příhodné začít spíše známějšími skladbami, přičemž jako výhoda se ukázala i možnost porovnání obdobných skladeb v průběhu uměleckého růstu skladatele, stejně jako příležitost zopakovat si některé životní epizody, byť pokaždé s jiným zaměřením či z jiného úhlu pohledu. Pominu-li dalších 25 přednášek, které vznikaly především k různým příležitostem, tj. zůstanu-li u „čisté podoby“ cyklu „Pojďme na Martinů“, dostávám se k číslům 26 a 177, když první odkazuje na počet uskutečněných přednášek a druhé vypovídá o množství dosud představených skladeb Bohuslava Martinů. Pro zachování maximální stručnosti uvádím vyčerpaná „témata“ a v závorce připojuji počet večerů, během kterých se je podařilo obsáhnout: Kantáty a oratoria (2), Symfonie (2), Opery (5), Orchestrální díla (2), Písňová tvorba (1), Balety (1), Klavír (3), Violoncello (1), Filmová tvorba (1), Klavírní koncerty (2), Sonátová díla pro housle a klavír (2), Miniatury pro housle a klavír (1), Houslové koncerty (2), Klavírní tria (1). Další pokračování přednášek si za daného stavu vyžádalo nové posouzení úvodního dilematu, neboť „nejpopulárnější“ díla již byla většinou vyčerpána, pokračování podle různých nástrojových seskupení se zdá být poměrně komplikované, a co především, stále častěji se ozývají hlasy, že by bylo dobré se po 10 letech k některým přednáškám vrátit. Zatím tedy vše nasvědčuje tomu, že se cyklus „Pojďme na Martinů“ brzy přesune na samotný začátek, tentokrát již ale ve formátu „jak šel čas“, díky čemuž se „probraná“ díla budou moci setkávat s těmi, na které dosud nepřišla řada, a současně se stane přehledným a uceleným i samotný životní příběh skladatele. Z pohledu aktuálně dostupné tvorby se uvedený „přelom“ uskuteční zhruba v polovině cesty, přičemž letošní připomínka 130. výročí narození Bohuslava Martinů nabízí k tomuto kroku tu nejlepší příležitost.  

Jaroslav Novotný, předseda Spolku NÁŠ MARTINŮ

Jitřenka 5/2020