Plakát vytvořila Alena Zavoralová, foto: Petr Klein

Před půlstoletím zažila Polička, rodné město Bohuslava Martinů, malou senzaci – v roce 1966 se sem na několik týdnů „nastěhoval“ štáb televizní stanice BBC2, aby tu natočil podstatnou část dokumentu o životě a díle slavného rodáka. V té době však v Británii jeho jméno i hudební dílo znal málokdo, a proto se režisér filmu Anthony Wilkinson a hudební poradce, muzikolog Brian Large, rozhodli přiblížit jeho osobnost britským televizním divákům.

Film se natáčel v jarních měsících 1966 v Poličce a v kouzelné krajině Českomoravské vysočiny. Později se štáb přemístil do Paříže a New Yorku, a závěrečné scény se natáčely v Itálii a ve Švýcarsku.

Televizní film s názvem „Music of Exile“ (Hudba exilu) měl v BBC2 premiéru v říjnu 1967, tedy přesně před 50 lety, ale z neznámých důvodů nebyl nikdy uveden v Československu. Tehdejší režim nemohl mít žádné zásadní ideové výhrady vůči filmu, který (jak je ostatně v BBC zvykem) byl politicky zcela neutrální a byl by mohl v té době napomoci při propagaci české hudby ve světě. A tak „Music of Exile“ upadl v Čechách málem v zapomenutí…

Převzato z Jitřenky

… příběh pokračuje až 8. října 2016, kdy členové spolku Náš Martinů na evangelické faře v Borové shlédli film Otvírání studánek z roku 1957 a připravovali na jaro 2017 výlet do Samotína a okolí, kde se film natáčel. Na setkání pozvali i manžele Edlmanovy. Poličský patriot Jan Edlman si vzpomněl, že v roce 1966 jako 21-letý student angličtiny na pražské univerzitě asistoval britskému televiznímu štábu při natáčení dokumentárního filmu o Bohuslavu Martinů v Poličce. Slovo dalo slovo a manželé Edlmanovi se stali členy spolku. Jan Edlman našel na internetu kontakt na režiséra Anthonyho Wilkinsona, který je v současnosti stále činný jako ředitel Wimbledonského hudebního festivalu (kde propaguje mj. i dílo Bohuslava Martinů), a požádal ho o svolení promítnout film v Poličce v rámci letošního Martinů Festu. Pan Wilkinson nadšeně souhlasil a zanedlouho zaslal kopii filmu na DVD. Následovalo nejméně 20 pracovních schůzek spolku, aby vše bylo připraveno. V závěrečných fázích byli do příprav zapojeni i představitelé města, Tylova domu a CBM. Jan Edlman se ujal překladu doprovodného komentáře (jehož spoluautorem je slavný anglický spisovatel Anthony Burgess, tvůrce „Mechanického pomeranče“, který proslavil ve filmové verzi Stanley Kubrick). Předseda spolku Jaroslav Novotný sestavil z náslechu seznam použitých skladeb, který byl pak součástí textu pro diváky filmu. CBM pomohlo se zajištěním plakátů, návrhů pozvánek, návrhů triček apod., Tylův dům s technickými detaily promítání a se vstupenkami. Vedení města podpořilo celý záměr finančně, zejména uhrazením letenek, jízdenek a dalších reprezentačních nákladů.

24. května 2017 přiletěli do Brna pan Wilkinson s chotí a pan Brian Large. Po příjezdu do Poličky jsme je přivítali na večeři v Šenku. Na první fotce zleva pan Wilkinson, Jan Edlman, paní Wilkinson, František Trojtler, který ve filmu rovněž hrál a muzikolog Brian Large. Ubytování jsme zajistili v penzionu Otakar, na čtvrté fotce zleva manželé Wilkinsonovi, Brian Large a Jan Edlman.

25. května dopoledne jsme s našimi hosty navštívili rodnou světničku Bohuslava Martinů ve věži kostela. Pro všechny to byl velmi emocionální zážitek

   Foto Pavel Hartmann

Dalším cílem byl hřbitov u kostela sv. Michaela, kde je Bohuslav Martinů pohřben. Navštívili jsme i hrob Miloslava Bureše, autora předlohy Otvírání studánek.

Po krátké procházce kolem hradeb vzácné hosty přivítal starosta města Jaroslav Martinů. Následoval společný oběd v Herešově krčmě.

Odpolední program začal v Centru Bohuslava Martinů za účasti hostů z Nadace Bohuslava Martinů. Proběhlo předání pamětních medailí, hosté měli možnost si prohlédnout originální partitury a byli seznámeni s expozicí věnovanou památce Bohuslava Martinů.

Od 17 hodiny jsme již byli v Tylově domě, kde se k našim anglickým hostům ještě připojili někteří účinkující (na první fotce vpravo před panem starostou Jiří Navrátil, který hrál Bohuslava Martinů v dětském věku). Na druhé fotce třetí zprava dlouholetý redaktor českého vysílání BBC pan Kocourek, který pomáhal s tlumočením.Naši hosté obdrželi od spolku Náš Martinů odznaky, drobné dárky a perníčky. Na čtvrté fotce zcela vpravo je Josef Váša, který hrál dvacetiletého Bohuslava Martinů. Na páté fotce muzikolog Brian Large v rozhovoru s Marií Němcovou ze spolku Náš Martinů a s Ellen Erbesovou, předsedkyní poličské pobočky Společnosti Bohuslava Martinů.

V 19 hodin začal hlavní program. Přítomné ve zcela vyprodaném Tylově domě přivítal starosta Jaroslav Martinů. Po zhlédnutí filmu nastaly velké ovace k zúčastněným tvůrcům. Po krátké přestávce proběhla velmi živá hodinu a půl trvající beseda s tvůrci, kteří pak v zápise do kroniky spolku uvedli, že takovouto besedu nepamatují.

      Foto: Petr Klein

       Foto: Petr Klein

Po besedě ještě pokračovalo přátelské posezení v divadelním baru. 

26. května jsme pro naše hosty připravili výlet, který začal v evangelickém kostele v Borové, kam mladý Bohuslav Martinů často zajížděl. Hosty přivítala Marie Němcová (na prvním snímku druhá zleva)

Dále výlet pokračoval na Milovy, kde se část filmu také natáčela   

Dále jsme zavítali na Tři studně, kde se Bohuslav Martinů sešel s Vítězslavou Kaprálovou v roce 1938 a prožil zde své poslední dny ve vlasti, kterou pak musel opustit a také jsme navštívili lesní studánky Vitulku a Barborku, kde se každoročně na konci května koná slavnostní předvedení kantáty Otvírání studánek. Následoval oběd v Daňkovicích a výlet do Svojanova.

Večer proběhla společná večeře v Šenku, kde nám oba umělci zapsali své dojmy do kroniky spolku. Následující den hosté odjeli přes Litomyšl a Kozlov do České Třebové. Odtud manželé Wilkinsonovi odjeli do Prahy a pan Brian Large do Vídně. Z celé návštěvy si všichni zúčastnění odnesli neobyčejné zážitky a všichni doufáme, že se podaří jejich návštěvu ještě někdy zopakovat.

Zápisy našich anglických hostů do kroniky spolku Náš Martinů s českým překladem Marie Němcové:

I write this sitting at a long table with 'Our Martinů Society' dedicated to the memory + music of a genius. I am pleased that after 50 years the film 'Music of Exile' has finally been shown in Policka, his birthplace. It was an emotional experience to sit among the Policka audience at this screening. One could feel the sympathy and emotion of the audience and the warm reception. The question and answer session that followed was one of the most lively that I have experienced - people wanting to know more about this fine composer and also the experience of the BBC film makes 50 years ago.

I salute 'Our Martinů' for its dedication to 'their' composer keeping his memory + music alive. As visitors we could not have imagined such a warm and affectionate welcome.

A BIG THANK YOU!

Anthony Wilkinson, Film Director + Festival Director Wimbledon International Music Festival

Píši toto u dlouhého stolu, kde sedím se Spolkem Náš Martinů, který se věnuje památce a hudbě tohoto génia. Jsem potěšen, že po 50 letech byl film Music of Exile konečně promítnut v Poličce, jeho rodišti. Byl to dojemný zážitek sedět během promítání mezi poličským publikem. Mohli jsme pocítit pochopení  a emoce publika a jejich vřelé přijetí. Diskuse, která následovala, byla jedna z nejživějších,  jakou jsem kdy zažil - lidé chtěli vědět více o tomto skvělém skladateli a také o zážitcích  z natáčení filmu BBC před 50 lety. 

Vzdávám čest Spolku Náš Martinů za oddanost  „jejich“ skladateli a udržování  jeho památky  a hudby stále živé. Jako návštěvníci jsme si ani nedokázali představit vřelejší a přátelštější přijetí.

VELKÝ DÍK!

Anthony Wilkinson, filmový režisér a ředitel  festivalu Wimbledon International Music Festival

It's wonderful meeting you all and sharing your enthousiasm. With love Brigitte Wilkinson.

Je báječné setkat se s Vámi všemi a sdílet Vaše nadšení. S láskou, Brigitte Wilkinson

Dear friends of the Martinů Society!

After fifty years I return to Polička with the greatest pleasure and with much emotion. In 1961, as a young musician, I came in search of Martinů. I fell in love with Polička and the welcome I experienced - not to mention feeling something special, the Spirit of Polička’s genius. Now my book on Martinů - the first in English is published and ever since I have worked hard to promote the music of the genius Martinů is. Now after 50 years I am back to celebrate the premiere in CSSR of our film The Music of Exile and more to find friends of Martinů in The Martinů Society.

I am very honored to have been given honorary membership of your Martinů Society + to find friends with whom I look forward to staying in contact

Thank you

Brian Large

Milí přátelé ze Spolku Náš Martinů,

po 50 letech se  vracím do Poličky s největší  radostí a velkým pohnutím. V roce 1961 jsem jako mladý hudebník přišel pátrat po [Bohuslavu] Martinů. Zamiloval jsem si Poličku a uvítání, kterého se mi dostalo – a k tomu pocit něčeho zvláštního, ducha poličského génia. Poté vyšla moje kniha o Martinů - publikovaná jako vůbec první v angličtině; od té doby jsem ze všech sil pracoval na propagaci hudby génia Martinů. Nyní po 50 letech jsem zpět, abych oslavil československou premiéru  našeho filmu „Music of Exile“ a navíc  našel přátele Martinů ve Spolku Náš Martinů.

Jsem velmi poctěn, že mi bylo věnováno čestné členství ve vašem Spolku Náš Martinů a  že jsem našel přátele, se kterými  rád nadále  zůstanu v kontaktu.

Děkuji vám,

Brian Large

S laskavým svolením Jana Edlmana ještě připojuji osobní e-maily, které obdržel od pánů Wilkinsona a Large po jejich návratu z návštěvy České Republiky s českým překladem Jana Edlmana:

Dear Jan,

What wonderful organisation. What a warm welcome. What an marvellous occasion – and a lovely day out in Moravia. Brigitte joins me in thanking you for giving us the opportunity of visiting Policka again after all these years, and to experience the friendship extended by everyone we met in Policka. A visit to remember, and also a wonderful opportunity to renew contact with Brian. We also had a splendid visit to Prague in glorious weather.

Thank you also for the DVD of the occasion and visit – as yet only quickly viewed as there has been so much to catch up with on our return – as well as visiting our youngest son who broke his leg in two places tripping over some flower pots in the garden!

Brigitte joins me in sending our love to you and Lydia – and please pass on our thanks and best wishes to our friends in ‘Our Martinu’.

Anthony

Milý Jene,

bylo to výborně zorganizované, vřelé přijetí, báječná akce – a překrásný výlet na Moravu. Brigitte se připojuje k mému poděkování za příležitost po tolika letech znovu navštívit Poličku a pocítit přátelství nabízené všemi, které jsme v Poličce poznali. Byla to nezapomenutelná návštěva a nádherná příležitost obnovit kontakt s Brianem. Užili jsme si i báječnou návštěvu Prahy v překrásném počasí.

Děkuji také za DVD z celé akce a návštěvy – prozatím jsem si je prohlédl jen zběžně, protože po našem návratu jsem musel spoustu věcí dohánět, a navíc jsme museli navštívit našeho nejmladšího syna, který si na dvou místech zlámal nohu, když na zahradě zakopl o nějaké květináče!

Brigitte se připojuje se svými pozdravy Tobě i Lýdii – a vyřiď prosím naše poděkování a přání všeho nejlepšího našim přátelům ve Spolku Náš Martinů.

Anthony

My dear Jan and Lydia,

I am safely back home in Vienna and write to thank you both for your kind and generous hospitality over the last three days in Policka.

Returning to Martinu land after fifty years was not only a beautiful experience but a very emotional home coming and I cannot thank you enough for your welcome and for the chance to meet new friends. I felt most honored to receive the medal of the Martinu Society which I shall treasure always as I will the memory of the public reaction to the viewing of the Music of Exile film. Please know how much I appreciate the amazing work you have done to make this event possible. Without you the film would have had to wait another fifty years before it would have been brought to light and seen in Czechoslovakia. Thank you from the bottom of my heart. And thank you also for the way you and the Society members took care of us with wonderful excursions, delicious meals, and friendly conversation. An unforgettable experience. With renewed thanks for everything you have done to make the last days so memorable.

In friendship and love! Brian

Můj milý Jene a Lýdie,

bezpečně jsem se vrátil domů do Vídně a píši vám, abych vám oběma poděkoval za milou a štědrou pohostinnost během uplynulých tří dnů v Poličce.

Návrat do krajiny Martinů po padesáti letech byl nejen nádherným zážitkem, ale i velmi dojemným návratem domů, a slova nedokážou vyjádřit poděkování za přivítání a za možnost potkat nové přátele. Cítil jsem se velice poctěn udělením [medaile] Spolku Náš Martinů, kterou si navždy uchovám stejně jako vzpomínky na reakci diváků po shlédnutí filmu Music of Exile. Chci, abys věděl, jak velice si vážím úžasné práce, kterou jsi vykonal, aby se tato akce mohla uskutečnit. Bez Tebe by film musel čekat dalších padesát let, než by byl v Československu opět objeven a promítnut. Děkuji Ti z celého srdce. A děkuji rovněž za to, jak ses Ty a členové Spolku o nás starali – s báječnými výlety, výbornou stravou a přátelskými rozhovory. Byl to nezapomenutelný zážitek. Ještě jednou děkuji za vše, co jsi vykonal, aby byly uplynulé dny pro nás tak památné.

S přátelstvím a láskou, Brian

Zpracoval Jaroslav Dobiáš

Článek pro časopis Jitřenka od Adolfa Kleina:

       Film BBC Music of Exile, který čekal 50 let na uvedení, se stal událostí. Na začátku však bylo zjištění člena spolku Náš Martinů Jana Edlmana, že  nikdo neví o tom, že v roce 1966  televize BBC natáčela hraný dokument o životě B.M. On tehdy jako vysokoškolák se štábem BBC spolupracoval jako tlumočník.  Dokončené dílo nebylo v Čechách nikdy uvedeno a o jeho osudu začal po tomto zjištění před sedmi měsíci Jan Edlman pátrat. Zkrátím tu zajímavou a doslova historicky vědeckou sondu a uvedu jen závěrečná fakta: podařilo se mu vypátrat adresy dvou hlavních tvůrců, režiséra filmu Anthony Wilkinsona  a světově významného muzikologa Briana Large.  Spojil se s nimi a oni byli nadšeni jeho myšlenkou uvést film v místě rodiště BM. Poskytli mu kopii filmu a souhlasili s jeho doplněním titulky. To byla další namáhavá složitá  práce. Titulky musel  J. Edlman vytvořit jen  podle komentáře  originální kopie a při plném jeho zachování  dodržet synchronizaci s obrazem. Zdá se neuvěřitelné, že sedmiměsíční příprava akce  Music of Exile byla úspěšně završena českou premiérou tohoto filmu v Tylově domě s takřka dvouhodinovou besedou s tvůrci filmu a herci Jiřího Navrátila v roli tehdy mladičkého B.M   a Josefa Váši v roli   dospívajícího B.M. Tuším, že z půltisícovky diváků ve zcela zaplněném sále byli mnozí, kteří si poprvé uvědomili, že Bohuslav Martinů není jen kytičkou na poličském záhonku. Večer se stal velkým zážitkem nejen pro přítomné, ale i pro oba tvůrce. Světový režisér filmu Anthony Wilkinson spolu s hudebním poradcem a významným muzikologem Brianem Largem neskrývali své dojetí nad ovacemi, kterých se jim dostalo po skončení promítání od diváků, kteří zaplnili divadlo doslova až pod střechu.

       Vzácní hosté, kteří přijeli na pozvání Spolku Náš Martinů, strávili v Poličce tři dny a  setkali se s představiteli města  a  pracovníky Centra BM při oficiálních i neformálních schůzkách. Oba pánové po 50 letech opět vystoupali na věž chrámu sv. Jakuba a oživili si vzpomínky na natáčení v rodné světničce BM, a složili hold jeho géniu u hrobu na místním hřbitově. Na výletě s členy Spolku navštívili na Českomoravské vysočině některá  místa spojená s Bohuslavem Martinů. Při loučení neustále zdůrazňovali svou vděčnost a poděkování za pozvání a za to, že byl jejich film konečně uveden ve městě, kde se Bohuslav Martinů narodil a prožil tam své dětství.

A. Wilkinson:

„ Z celého srdce děkuji, že jste nás pozvali nazpět na promítnutí filmu Music of Exile, který byl uveden po celém světě, ale až do dnešního dne ho neviděli zdejší diváci!“

B. Large:

 „Návrat do krajiny Martinů po padesáti letech byl nejen nádherným zážitkem, ale i velmi dojemným návratem domů, a slova nedokážou vyjádřit poděkování za přivítání a za možnost potkat nové přátele. … Navždy si uchovám v paměti vzpomínky na reakci diváků po zhlédnutí  filmu Music of Exile.“

A. Klein