Centrum Bohuslava Martinů - Polička - DO BOJE! 3. NAUČTE SE STARÁ ČESKÁ SLOVA aneb co je to nosoplena?

Historie je plná různých slov, která se nám mohou zdát až nesmyslná, například víte, co znamená věta: „Hlásní pozední říkal, že Jan Žižka má barbar až na jahódce?“ Zajímá vás, co nás vedlo k tomu přestat tyto výrazy používat? Pojďme se společně naučit několik středověkých slov, která možná používali i husitští bojovníci. Ti starší se mohou přiučit tomu, jak složitou cestu čeština musela ujít, než se ustálila do podoby, jakou známe dnes. A že to byla cesta! Věděli jste, že nejstarší předpísemné období datujeme už do 10. století? V příloze naleznete nejen slovník, ale také historická fakta a zajímavosti.

Máme pro vás připraveny návody na různé tematické aktivity i informace a zajímavosti z historie, které jsou pro vetší přehlednost barevně rozlišeny.

ŽLUTÉ ZÁHLAVÍ – tipy na aktivity / ČERVENÉ ZÁHLAVÍ – historické zajímavosti a souvislosti

SLOVNÍK středověkých výrazů a oslovení
TEST ze staročeštiny
HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÉHO JAZYKA
12 NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH JAZYKŮ NA SVĚTĚ vs ČEŠTINA
KVÍZ v rozeznávání nejrozšířenějších jazyků na světě
Omalovánky pro nejmenší

JAK ASI MLUVILI NAŠI PŘEDKOVÉ?

Slovník ke stažení ZDE: slovnik_JAK_ASI_MLUVILI_NASI_PREDKOVE.pdf

Středověk lpěl přísně na dodržování rituálu, ať už společenského, náboženského, cechovního, rodinného atd. Dodržování rituálu byla základní povinnost. Kdo jej nedodržoval a porušoval zvyklosti, narušoval stabilitu. A takovýto jedinec musel být napraven. Tento tradicionalismus ovšem vedl k neexistenci fyzické individuality.

Člověk se jako samostatný jedinec začal chovat až teprve s nástupem renesančního humanismu. Ve středověké společnosti měl každý od počátku své dané místo, svou úlohu a okolí od něj vyžadovalo určitý způsob života, chování a myšlení. V rozvrstvené společnosti hrál velkou úlohu pozdrav. Jeho základní formou byla úklona.

Existovala jich celá škála podle příležitosti a důležitosti zdraveného:

Lehkou úklonou s pohybem dlaně k srdci se zdravili sobě rovni urození.
Hlubší úklona platila za uctivější pozdrav (host, žadatel, úcta výše postavenému).
Pokleknutí na levé koleno a sklopení hlavy (tento pozdrav se používal vůči vládcům, baronům nebo vysoce postaveným velitelům a vyjadřoval poddané postavení. Vstát bylo možno až na výzvu zdraveného).
Posledním stupněm bylo klanění se na kolenou (výraz naprostého poddanství,
často spjaté s prosbou, zejména o milost).
Smekání se jako pozdrav začalo praktikovat až v 15. století. Zato bylo hojné vyjadřování loajality líbáním prstenu velmožům a prelátům.
Ženám se ruce nelíbaly, ale vyjadřovala se jim úcta větší úklonou, než příslušelo
jejich stavu.
I při oslovování nebo zmiňování určité osoby (např.v textu) platily přesné konvence:
tak například měšťan měl být označován přízviskem "poctivý", vladyka "slovutný", korouhevní pán "urozený". Žadateli příslušelo oslovovat žádaného "láska vašě" neboli "vaše laskavosti". Sociální diferenciace se přirozeně promítala do vztahů vyšších a nižších tříd.

TEST ze staročeštiny

Test ke stažení ZDE: TEST_ze_starocestiny.pdf

Teď, když už znáte několik středověkých slov, kterými se mohli naši předci domlouvat nejen na bitevních polích, zvládnete následující kvíz „levou zadní“! Ta hurá do toho!

VÝVOJ ČESKÉHO JAZYKA

Zdroj: PhDr. Hana Marešová, Ph.D.

Materiály ke stažení ZDE:VYVOJ_CESKEHO_JAZYKA_komplet.pdf

První písemné doklady o existenci češtiny spadají do 10. stol, kdy se vyděluje z původního společného prajazyka Slovanů – praslovanštiny. Čeština jakožto kmenové nářečí existovala pravděpodobně již dříve, neboť podle historických údajů přišli naši slovanští předkové na naše území už v 5.– 6. století. Teprve od 12. stol. lze češtinu považovat za jazyk historicky doložený. K dokladům jazyka slouží mimo jiné i nesouvislé památky, jako jsou nápisy na mincích, přípisky či glosy v jinojazyčných literárních textech, citovaná česká slova v latinských textech či vlivy češtiny v jiných slovanských textech.

K dokladům jazyka dalších vývojových období slouží řada literárních památek a nářečních textů. Také současný stav různých nářečí umožňuje dokladovat některá starší stadia vývoje jazyka, neboť jazykové změny se na území národního jazyka neuskutečňují najednou, nýbrž postupně.

V rámci vývoje češtiny rozeznáváme několik stadií:

1) Pračeština (10. století – konec 13. století)

– předpísemné období – nejstarší období češtiny, nedoložené písemnými doklady.

2) Stará čeština (14. – 15. stol.)

Období 14. stol. – období češtiny jakožto spisovného jazyka na našem území. Jazyk je již plně rozvinut, prosazuje se v jednotlivých správních oblastech státního zřízení a také v literární tvorbě.

Období 15. stol. – v tomto období je jazyk výrazně ovlivněn česky psaným dílem mistra Jana Husa, dochází k částečnému sblížení s mluveným jazykem.

3) Střední čeština (16. stol. – konec 18. stol.):

Období humanistické (16. stol. – počátek 17. stol.)

– období vyspělého jazyka, který se přibližuje tehdejšímu ideálu dokonalého vyjadřování – latině.

Období barokní (polovina 17. století – konec 18. stol.)

– období omezení působnosti jazyka v důsledku neblahých historických událostí.

4) Nová čeština (od vzniku národního obrození po současnost)

– období reakce na předchozí úpadek jazyka, vznik národního obrození, vývoj jazyka až k současnosti.

12 NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH JAZYKŮ NA SVĚTĚ vs čeština

1. čínština 750 milionů
2. angličtina 514 milionů
3. hindština 496 milionů
4. španělština 425 milionů
5. ruština 275 milionů
6. arabština 256 milionů
7. bengálština 215 milionů
8. portugalština 194 milionů
9. malajština-indonéština 177 milionů
10. francouzština 129 milionů
11. němčina 125 milionů
12. italština 90 milionů
ČEŠTINA 13,2 milionů

Češtinou jako mateřským jazykem mluví zhruba 10,7 milionu lidí – prakticky všichni v České republice. Celkový počet českých mluvčích se odhaduje na 13,2 milionu, což zahrnuje 2,5 milionu uživatelů češtiny jako druhého jazyka. V důsledku několika vystěhovaleckých vln ve druhé polovině 19. a ve 20. století hovoří totiž česky i desetitisíce emigrantů a jejich potomků, zejména na Slovensku, v USA (55 tisíc mluvčích), Kanadě, Německu, Rakousku, Rumunsku, Austrálii, na Ukrajině, v Srbsku (37 tisíc mluvčích), Chorvatsku (6 290 mluvčích), Rumunsku (2 170 mluvčích), Polsku (1 430 mluvčích) a v řadě dalších zemí.

KVÍZ :

Zkus správně přiřadit abecedu k písmu. U některých budeš jistě překvapený, jak písmo vypadá a na jakou stranu se píše. V příloze najdeš hrací kartičky, které rozstříhej, a kvíz může začít!